Důlní dílo Skalka

Název dolu: Důl Skalka (bývalý důl č. XIV Pražské železářské společnosti)
Činnost: Těžba železné rudy a její následné zpracování v přilehlém závodě Hrudkovny Mníšek. Později hlubinná těžba křemenců. Nyní zdroj technologické vody pro závod Kovohutě Mníšek.
Vlastník dolu: od 7. září 2004 Montánní společnost z.s.
Zapsáno v databázi Geofondu pod identifikačním číslem 15714
Ložisko bylo na hlavních patrech rozfáráno v délce 1600 m.
Největší hloubky 220 metrů dosáhl důl na 36. patře.
Horizontální mocnost ložiska 6 - 30 m.
Průměrná horizontální mocnost 10 m.
Úklon ložiska - na západě 25 - 30 ⁰, ve středu 45 ^o, na východě 90 ⁰.
Plán těžby v letech 1960 - 1965 150 kt ročně.
Plánovaná kovnatost ve voze 26,5 % Fe.
V roce 1953 byla zahájena ražba dopravní štoly na úrovni 16. patra. Do provozu byla dána v roce 1956. Dopravní štola o délce 1270 m vyúsťuje v prostoru bývalých hrudkoven nyní Kovohutě Mníšek.
Po krátkou dobu své největší slávy v šedesátých letech 20. století byl mníšecký důl objemem těžby největším hlubinným rudným dolem na území tehdejší Československé republiky.
Celkový objem vytěžené rudy 1705 kt.
Celkový objem vytěžených křemenců 19,5 kt.
Zbylé zásoby rudy 5751 kt.
Důl byl zrušen pro nízký obsah železa. Oproti plánované kovnatosti 26,5 % byla skutečná kovnatost jen málo přes 20 %.
Těžba železné rudy byla v okolí Mníšku pod Brdy ukončena v roce 1966.